Putování Šumavou
Naplánované putování koloběžka + 2 kola vyšlo, i když ne úplně.
Špatně na tomto výletu bylo, že Petr nemohl jet. Pepa účast nezrušil. Měl mě za trest na krku celou cestu.
A že jsem tedy zdržoval. Chyběl trénink, najeto nula nula nic. Brzdil jsem kde to šlo a kde to nešlo, tak jsem tlačil.
Ale nejdřív zkráceně plán – Gerlovka – Vyšší Brod s přespáním skoro pod širákem (pod pergolou u kamarádů) v Dobré. Nabaleno o víkendu předem.
nabalené Mibo GT
V pondělí kontrola počasí, když budeme mít štěstí (měli jsme) tak sprchne jen přes noc na čtvrtek a pak bude dobře. Pro jistotu se domlouvám s kamarádkou a povleče nám postele, spacáky necháváme doma.Ve středu vyrážím odpoledne z chalupy na vlak do Klatov, že bych dojel až na hotel za Pepou vylučuji. Ještě toho do konce týdne najedu dost a dost.
nad Klatovy
odměna po cestě
Večer začíná pršet. Ráno je mokrá silnice, ale shora nic nepadá. Jedeme autem na Gerlovku. START.
pod Novou Hůrkou
Cesta jde podle plánu. Pepa si z Prášil dělá výlet na Poledník, já jedu k Modravě. Když dorážím, Pepa už sedí před Penzionem Restaurací Arnika. Za chvíli se otvírá a tak si dáváme poslední polívku a pivko v týhle super chatě. Na konci září končí a celý penzion i s hospodou budou majitelé přestavovat. Takže apartmány???
Do Strážného má Pepa ještě jednu zajížďku na Březník. Musím ho nějak zpomalit. Potkáváme se na Knížecích pláních. Dáváme si největší klobásu na Šumavě (fakt velká, takže napůl). A byla výborná.
Hauswaldská kaple Panna Marie Lurdská
studánka u Hausvaldské kaple, ani kapka
Roklanský potok nad Modravou
vlevo ujeté km, vpravo km do cíle
Zastávka ve Strážném na kafe a už hurá do Dobré. Čekala nás sprcha, povlečené postýlky, výpečky s knedlíčkem. Co víc si poutník může přát. Najedli jsme se, zušlechtili a hurá do Šumavského pivního okénka spláchnout cestu a pokecat. Po návratu jsme ještě poseděli s Honzou nad koláči, které nafasoval u sousedů. Trochu jsme mu je pomohli zlikvidovat.
pod Dobrou
za Černým Křížem
Rakouská zátoka Lipno
Lipno hráz
Ráno budíček, snídaně a hurá na Lipno. Po cestě mi dochází energie, přeci jen je znát malý nájezd. Z Frymburka mi došlo úplně, při plánování jsem nezkontroloval profil trasy a dost mě to zaskočilo. K tomu jsem se nějak zapomněl najíst (každou hodinu něco polknu, alespoň cukry, nepochopitelně jsem jedno krmení vynechal). Abych neumřel úplně, Pepa souhlasí se zkrácením trasy jen na Lipno na vláček.
A to je vše, Pepa se rozhoduje, že pojede vlakem přímo domů a vyhýbá se návštěvě na chalupě, takže do Nepomuka jedu z Horažďovic sám. A už jen pár kiláčků na chalupu a putování je konec.
Hezký to bylo.
