Plzeňské řeky – Mže a Berounka

Po sedmi letech se mi podařilo dokončit projekt PŘK – Plzeňské Řeky na Koloběžce.

Pár údajů o řekách.

Mže

Pramení kousek za hranicemi u sousedů v Německu, u obce Asch. U pramene je cedule, která připomíná hezký pořad České televize s báječným komentářem Luďka Munzara – Zpět k pramenům –  Doporučuji zhlédnout všechny, konkrétně Mže a Berounka je popisována v díle 3.
Ale zpět k údajům, pramení ve výšce 726 mnm, po 2 km se připojuje ke státní hranici a v délce 1,4 km ji vyznačuje. Pak odbočuje do Čech a míří k Plzni. Celková délka toku 106 km. V Plzni se v 301 mnm spojuje s Radbuzou a dává vznik Berounce. Mimochodem, Berounka je zmiňována až v roce 1638, do té doby se Mží nazýval celý tok až k ústí do Vltavy. Další info na wiki .

Berounka

Soutokem Mže a Radbuzy v Plzni v 301 mnm vzniká Berounka. Po 139 km toku je významným levostranným přítokem Vltavy v Lahovicích ve 193 mnm. Jako jedinou informaci uvedu, že Berounka teče po celé své délce (i když se to někdy nezdá) údolím, a to místy dost hlubokým. Bylo tedy postaráno o sestupy k hladině řeky a následováno výstupy na planinu pro další pokračování jízdy. Pro další info k řece doporučuji wiki .

A teď k cestě

Od samého počátku jsem plánoval tyto 2 řeky jet bezprostředně za sebou. Trasa Berounky ani moc nepodléhala změnám v plánování, zato Mži jsem několikrát překresloval. Protože cesta byla odkládána, už jsem si nepamatoval, co je nejlepší a tak jsem v březnu vytvořil úplně nové trasy, ani je moc nekontroloval, nahrál do navigace a začal přemýšlet o termínu cesty.
Volba padla na květen, 8.5. bylo volno, doplnil jsem to 2 dny dovolené a měl jsem krásných 5 dníí volna. Stejně jako předchozí řeky jsem samozřejmě chtěl jet jednu řeku vždy celou, ale rezerva se hodí.
První zádrhel
Dlouhodobé a střednědobé předpovědi počasí trvaly na tom, že ve středu a ve čtvrtek bude lejt, lejt a občas jen pršet. Odkládal jsem rozhodnutí a čekal na zpřesnění krátkodobé předpovědi. V pondělí to vypadalo velice nadějně a tak jsem se rozhodl, že jedu. A přešel plynule na
Druhý zádrhel
Nějak mi nedošlo, že vlaky z Prahy asi budou chtít využít i jiní cyklisté a jak jsem odkládal rozhodnutí a zakoupení jízdenky, tak jsem zjistil, že spoje, kterými jsem chtěl jet do Plané, jsou obsazené (rezervace pro kola). Naštěstí moje hodná žena svolila, že se mnou dojede autem k prameni Mže a pak auto zaveze zpět. Hurá, mohl jsem vstát později a ušetřil jsem si cca 20km cesty z Plané k prameni Mže.

Jedeme na Mži

Po cestě k prameni jsme celou cestu jeli deštěm, nízkou oblačností, mlhou a podobnými radostmi. Vypadalo to na dost mokrou cestu. Kousek nad pramenem mě Katka vysazuje z auta, kontroluje, jestli mám vše (samozřejmě, jen jsem zapomněl pustit záznam trasy na hodinkách a vzpomněl si po 10km) a vyrážím. Než si stihnu u prameniště zout boty a ponožky, abych přešel mokrou louku a pak se mohl obout do suchého, zapadám do mokřiny a je jasný, že nejmíň 3 hodiny pojedu v mokrých botách. Fotka u pramene a hurá na cestu.

Zabloudím už po 2 km, kdy špatně odbočím. Naštěstí žádná tragédie a hlavně, mám to za sebou, už se mi to nestane. Přechod do Čech je přes louku, takže kdybych neměl mokrý boty od pramene, tady bych se tomu už nevyhnul. Tolik dojmy ze startu.

Cesta

Další putování už probíhá standardně. Ano, dá se shrnou jen do pár řádek. Stejně jako předchozí řeky prostě jedu. Zastavuji a fotím výjimečně. Hezká místa si dávám na seznam, kde jsou cíle dalších výletů.

Telegraficky – cyklotrasy na hodně místech nebyly zrovna optimální. Podmáčená šotolina, rozježděné cesty od aut, lesnické a zemědělské techniky, před Plzní je v módě zavážet cesty stavební sutí nebo drtí nebo štěrkem. Jezdit se v tom nedá.

Za celou cestu jsem měl dojem, že jsem hodně úseků, kde by to jinak dobře jelo, tlačil, protože to prostě při aktuálním stavu povrchu nešlo jinak. Za Tachovem se mi do podmáčený šotoliny kouslo přední kolo tak blbě, že jsem šel přes řídítka. Naštěstí jsem jel zrovna pomalu, takže jen pár naraženin a ulomená anténa na modulu APRS (chtěl jsem zaznamenat trasu i tímto způsobem, tak bohužel).

Asi nejlepší úseky (bohužel nespojité) byly až před Plzní, od Malesic k soutoku. Větší zastávky jsem měl 3, v Damnově, svačina, dosušení bot, odtud už jedu relativně v suchém, super oběd v Těchlovicích a zastávka na pivo v Újezdě nade Mží, po cestě to bylo teprva třetí místo, kde měli otevřeno a tak jsem neodolal.

Cíl

Po 105 km dojíždím na soutok Mže a Radbuzy???? Ale kde, jen projíždím a nějakým pominutím mysli jedu ke sv. Jiří na soutok již Berounky a Úslavy. Takže jsem ke Mži připojil i první kilometr toku Berounky, prostě mi to tak nějak logisticky takhle vyšlo.

Azyl totiž nacházím u Bohuni a její mami na Doubravce, takže i start druhý den je lepší od Jiřího. Na Doubravce vyfasuji dokonce postel a nemusím spát ve spacáku. Jupí. Dobrá večeře v hospůdce a pár piv a jde se nabírat síla na zítřek.

A jak tedy vypadala středa?

Celková vzdálenost 108,2 km
Průměrná rychlost
vč přestávek  13,7 km/h
čistě jízda 14,3 km/h
maximálka 59,8 km/h
Nastoupáno 1677 m

Jedu na Berounku

Ráno vyfasuji kafe a hurá ke sv. Jiří. Berounku začnu odtud.

Vzhledem k naplánované porci kilometrů bude popis ještě stručnější než Mže. Prostě jsem jel a jel. Tedy, díky naplánované trase dost často tlačil do kopců, které jsem vždy po sjezdu k hladině Berounky musel prostě vytlačit.

Ale šlo to. Cesta ubíhala, jen jsem začal trochu nabírat časovou ztrátu. Nejvíc jsem se kousnul (moje blbé plánování) na úseku ke Krakovci a spodem k Všehrdskému potoku a tlačení na Hlince, tam to prostě nešlo vynechat, ale taky to prostě nešlo jet.

A Nadryby – Kříše a Slapnice – Skryje, tady jsem nějak přehlédl to převýšení. V Roztokách jsem zastavil na pozdější oběd (U Rozvědčíka měli zavřeno). Upravil jsem operativně trasu, vypustil jsem Křivoklát, sice z Roztok opět brutal stoupání, nejhorší z celého dne, ale časové manko jsem tím drobet smazal. Stavím už jen v Berouně v kempu na jedno pivo. Propočítám dobu dojezdu, poprosím Katku aby pro mne dojela na soutok do Lahovic.

Nechtělo se mi dojíždět domů za tmy, přeci jen je to ještě od soutoku skoro hodinka domů a plánovaný příjezd byl akorát na soumrak. Beroun – Praha pak projedu ve velmi slušném čase a před půl devátou večer fotím koloběžku na soutoku Berounky a Vltavy.

Přijíždí Katka, nakládám se do auta a jedeme k domovu.

Čtvrtek v číslech

Celková vzdálenost 129,6 km
Průměrná rychlost
vč přestávek  12,4 km/h
čistě jízda 13,5 km/h
maximálka 52,3 km/h
Nastoupáno 2252 m

Tak a je to.

Pár dalších fotek v Hraboší galerii.

V pátek odjíždím na chalupu, kde se mi mezi sekáním zahrádky a dalšími pracemi podařilo rozebrat koloběžku a udělat velký servis. Tak co vymyslet dalšího…..????

 

---